Reklama
 
Blog | Tereza Hermochová

ADHD deník 1: Proč chci psát o ADHD?

Zaprvé protože psát neumím. Protože mám celý život problém se vyjadřovat a protože za to (z části) může moje ADHD. A protože věřím, že se můžu zlepšit. A to jedině tak, že budu psát a psát a psát. Takže tohle je takový můj experiment, jestli jsem schopná se sebou něco udělat nebo ne.

Zadruhé  mě štve, jak nikdo nechápe mě ani ADHD. Štve mě, že když se řekne třeba autismus, tak si mnoho lidí plus minus dokáže představit, o co jde. Většině lidí se vybaví přinejmenším film Rainman, i když ten nabízí také pouze velice zjednodušený obraz celé poruchy. Málokdo například ještě ví, že porucha známá jako autismus je jen jednou z mnoha variant poruch autistického spektra, přičemž některé jsou velmi závažné, některé méně, a některé jsou téměř nerozeznatelné od normálu. Když se řekne ADHD, tak si většina buď nepředstaví nic, a nebo si představí bývalého hyperaktivního spolužáka ze základky, který neskutečně zlobil a nebyl schopen sedět na místě déle než 5 minut. Mnoho lidí ale neví, že ADHD existuje více druhů (některé zdroje uvádí až 7), a že jsou takové druhy, které se projevují naprosto bez hyperaktivity (ta převažuje především u dívek, včetně mě). Mnoho těchto postižených osob tak pravděpodobně každý den potkáváte, nebo s vámi dokonce pracují…stejně tak jako lidé s autismem. Jen o tom nevíte. A proto je chci zkusit přiblížit.

Chci o tom psát také proto, protože chci poskytnout podporu lidem jako já, kteří se cítí sami a nepochopeni, kteří možná nechápou ani sami sebe. Možná nejsou diagnostikováni, možná jsou. Možná i přesto jsou ztraceni. Mně samotné přineslo a stále přináší ohromnou úlevu číst si příběhy podobných lidí a uvědomit si, že nejsem sama. Že nejsem divná. Že nejsem jediná, kdo se takhle cítí, kdo má tyhle problémy, kdo vidí svět jinak.

Chci ukázat, že svět ADHD je jiný, ale nutně to neznamená, že horší. Jenom proto, že si často nerozumíme, neznamená, že se porozumět nesnažíme. Snažíme, a mnohem víc, než se může zdát. Ve skutečnosti se snažíme tak moc zapadnout, že přitom zapomínáme sami na sebe. Ztrácíme se sami sobě, nevěříme si, neprojevujeme svoje já, stydíme se. A to je ohromná škoda. Protože život s ADHD může být krásný. Stačí ho jen ovládnout.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama