Lidé nejsou sami o sobě schopni zachytit nefiltrovanou realitu vesmíru. Naše smysly a mozek dokáží zpracovat pouze velmi malou část z toho, co nazýváme světem. Proto musíme používat koncepty a nástroje, abychom se o podstatě světa něco naučili.
Technologický pokrok nejenom rozšířil naše povědomí o světě, ukázal nám také své nekonečné možnosti. S rostoucím rozvojem umělé inteligence je jasné, že v budoucnu bude možné simulovat celé vesmíry. Jak ale můžeme vědět, že se to už dávno neděje?
Hypotéza simulace předpokládá, že veškerá realita zahrnující zemi a vesmír, je pouhou umělou simulací, přesněji počítačovou simulací. My lidé jsme tak součástí této simulace, zmanipulovaní tak dokonale, že věříme, že máme vlastní vůli. V roce 2003 přišel profesor z Oxfordské univerzity Nick Bostrom s argumenty pro to, že existuje vysoká pravděpodobnost, že jsme všichni částečkami kódu, stvořeného právě v počítačové simulaci.
Je na každém z nás, zda se rozhodne teorii věřit nebo ne. Mě tohle téma dovedlo k úvaze o tom, jak se víra v teorii simulace liší od náboženských systémů.
Co lidem dává náboženství? Náboženství se snaží vysvětlit svět jinak, než na základě vědeckých poznatků. Snaží se ukázat mimo jiné „pravdu“ o tom, kdo jsme a proč jsme. Bůh je dle mnoha náboženských systémů definován jako stvořitel, někdo, z jehož vůle vznikl náš svět a my v něm. Víra v boha nám dává naději, že náš život není zbytečný. Že to naše lopocení, každodenní vstávání, obstarávání obživy, vychovávání dětí, snaha o bytí dobrými potomky, rodiči, sousedy, občany, že to není pro nic za nic. Že existuje spravedlnost. Že dobré bude za zásluhy odměněno a zlé potrestáno. Že existuje něco víc než ten zlý a lhostejný svět, který vidíme očima. Že nás někdo sleduje a že nás někdo chrání. Že se máme na koho obrátit. Že tohle všechno, co se tu děje, že to není jen náhoda, že to vše někam směřuje a že se jednou dozvíme kam. Že ta bolest měla smysl. Že ta láska měla smysl. Že ta láska není ztracena a že bude opět nalezena. Víra je útěcha. Protože život bez víry je sakra matoucí. A jen pro silné povahy.
Hypotéza simulace se víře v boha v mnohém podobá.
Proč tedy věřit v hypotézu simulace? A jak je podobná víře v boha?
